Old but Gold

Pavel Dimitrov

Zlatý úsměv na tváři

Říkáme mu Zlaťák a je součástí naší Saabí rodinky už od roku 1995. Když ho tenkrát taťka pořizoval, měl už něco najeto. Kvůli pravidelným cesťákům se však jeho nájezd rychle zvyšoval. Dnes má za sebou úctyhodných téměr 519 tisíc km a jezdí se s ním už jen občas, převážně na srazy Saabů nebo srazy veteránů. Mechanicky je v původním stavu, ale karoserie prošla před cca 8 lety renovací, o kterou se postaral Saab servis Svoboda. Vše je odladěno do původního stavu, tedy opět do zlaté metalízy s nádstavbami Talladega. 

Jedná se o rok výroby 1987 s atmosférickým dvoulitrem, tudíž to není žádný závoďák. Na druhou stranu je ten motor ve své podstatě nesmrtelný a nenáročný. V tomhle autě ale nejde o rychlost, nýbrž o to pohodlí, které si člověk během jízdy užívá a ten skvělý výhled, který z auta má. Zlaťák je krásným příkladem toho, že člověk si může jízdu užít a vychutnat s úsměvem na tváři, aniž by potřeboval jet rychle. Pro mě osobně je srdeční záležitostí, protože je to úplně první Saab, ve kterém jsem kdy jel, jelikož jsem se s ním v roce 1996 vezl z porodnice. O 18 let později jsem ho pak řídil na svůj první Saab sraz jako řidič. Doufám tedy, že bude i nadále šlapat jako hodinky, že jeho zlatá bude pořád zářit už z dálky a že nám ještě dlouho bude vytvářet úsměv na tváři tak, jako to dělal doposud.