Mám SAABa.

Krásný letní večer a dva SAABy na projížďce za doprovodu mého fotoaparátu. Tak jsem trávil s Kubou poslední chvíle s jeho SAABem, než ho druhý den předával novému šťastnému majiteli. Čas plynul, Kuba mohl usednout do kokpitu svého nového SAABu a já mohl být znovu u toho. Co víc mohl jsem být přímo u skvělého setkání obou vozů, o kterých je tento článek.              

 

Ano, byl to krásný letní večer, ale já se stejně nemohl zbavit myšlenky, že druhý den předám svého Saaba novému majiteli. Je to přesně ten pocit, kdy nevíte, co bude dál. A to jak s vámi, tak s autem. S tím prvním jsem si tolik hlavu nedělal, to druhé mě trápilo o hodně víc. Co když váš miláček nebude žít nadále ve správných rukou? Jak se ale časem ukázalo, obě myšlenky byly naprosto liché. Ale popořadě…


Prvního svého Saaba jsem si koupil v roce 2012, byl to ten úžasně zelený SportSedan Aero 2,0T z roku 2003, který je na fotkách. V té době jsem o Saabech věděl jen dvě věci. Prý dělají výborné turbomotory. A za druhé, buď Saaby milujete a nic jiného už si nebudete chtít koupit, nebo vás tyto vozy vůbec nezajímají. A mě opravdu zajímalo, jak to ve skutečnosti chodí (nebo spíše jezdí). A vzledem k mým nárokům na dynamiku nepřicházelo v úvahu koupit si něco jiného než Aero. A tak se stalo… Saab byl doma.

6


Naše společné soužití se mi pomalu, ale nenápadně, dostávalo pod kůži. Saab jezdil, turbo zabíralo, úsměv na tváři se dostavoval a já si to užíval, auto řádně uržoval a opravoval, až jsem nakonec zjistil, že je můj Saab v daleko lepším stavu, něž v jakém jsem ho koupil. A asi vám nemusím vykládat, jak Saab jezdí, že to není jen o motoru, aerodynamice, bezpečnosti, podvozku, pohodlí a skvělém švédském designu. Je to     o tom pocitu, co vám tohle auto dává, že se jen tak někde zastavíte na terásce a s každým pohledem to auto milujete i zvenku, přesto, že je pro obyčejné smrtelníky tak nenápadné. A vy už si prostě nemůžete koupit nic jihého, v tu chvíly by se váš život stal neúplný.


Ale i ten čas a kilometry přibývaly daleko rychleji, než jsem “plánoval” a tak jsem věděl, že jednou nastane den, kdy si budu muset pořídit jiného Saaba. Tohle zelené Aero jsem miloval, ale čím více ukazovalo počítadlo kilometrů hodnoty nad 300.000, tím více jsem věděl, že by si tohle auto zasložilo větší odpočinek, majitele, který se o auto bude starat, ale už s ním tolik nenajezdí. A já? Je čas se posunout. Buď 9-5 Aero nebo 9-3 V6T.

4


Nastal den D. Přišel Michal, moje zelené Aero bylo pryč a já se začal dívat dopředu. Sám jsem ale v tu dobu netušil, že to bude běh na dlouhou trať. Nechtěl jsem nic jiného než Saaba (už bylo jasné, že určité postižení se dostavilo a že “legenda o Saabech” nekecá. V tu dobu byl srpen, hledání pokračovalo několik měsíců a do mě se začala vkrádat myšlenka, že už možná další Saab ani nebude. Inzeráty pomalu mizí, situace je každým rokem těžší a hezkých Saabů je čím dál více poskromnu. A upřímně, nevím jak by tohle všechno dopadlo, kdyby se kolem Saabů nemotala tak skvělá skupina lidí. Nejdříve se chcete podívat i na jiné Saaby a o autech jen tak pokecat… Ale časem se z této komunity stanou přátelé, logicky, vždyť máte stejné zájmy. A já teď mohu říct, že díky Saabstance jsem se v temných dobách neodvrátil od Saabu a čekal na svoji šanci, která nakonec přišla po dlouhých sedmi měsících. Za to vděčím hlavně Lukášovi (to je ten blázen, co to tady spravuje), jednou mi poslal fotky 9-3 Aera, přesně takového, jaké jsem nutně potřeboval… A když jsem auto viděl naživo, bylo jasné, že existuje jen jediná přijatelná možnost. Koupit ho.

img-5

A tak nastala nová éra. Z okna hledím na své Aero. Je to SportCombi, 2006, 2,8 V6T s dopingem od Hirsche a lámu si hlavu nad tím, jaká karosářská varianta je hezčí. Tohle je Jet Black. V nejvyšší možné motorizaci zkombinované s béžovým interiérem v maximální výbavě. To čekání se vyplatilo. Lépe to už dopadlout nemohlo, tohle auto je dalším adeptem na to, abych se do něj opět zamiloval. Ta kombinace nekončící síly a nenápadného kombi je fantastická. Můj život se stal opět úplným.

8


K tomu všemu se staly ještě dvě úžasné věci. Michal, majitel mého původního Aera se o auto skvěle stará a já si nemohl přát, aby to dopadlo lépe. Mám dobrý pocit i z toho, že jsme oba spokojeni, že jsme nadále v kontaktu a v daleko lepším vztahu než pouze prodávající - kupující. Troufnu si tvrdit, že u jiných automobilek se vám tohle jen tak nestane. A ta druhá zpráva? Byl bych moc rád, kdybych vám za nějaký čas mohl převyprávět ještě jiný příběh ze světa Saabů. O jednom starém Saabím “dědovi”, kterého mám v hledáčku. A ano, bude mít taky turbo.

 

7

Jakub

 

Foto:

Lukáš Ráček 

Tomáš Vojtíšek

Krásný letní večer a dva SAABy na projížďce za doprovodu mého fotoaparátu. Tak jsem trávil s Kubou poslední chvíle s jeho SAABem, než ho druhý den předával novému šťastnému majiteli. Čas plynul, Kuba mohl usednout do kokpitu svého nového SAABu a já mohl být znovu u toho. Co víc mohl jsem být přímo u skvělého setkání obou vozů o kterých je tento článek.