Scandinavia 2016

Na jaře letošního roku jsme si řekli, že po letech tlachání o cestě do země zaslíbené přestaneme pouze snít. V létě se zkrátka sebereme a vyrazíme. Měli jsme jednoduchý plán - nic neplánovat. Stanovili jsme si pouze přibližné finance na cestu a datum. Nedělali jsme žádné kompromisy, přijet do Trollhättanu v dieselu se nám prostě nechtělo, a tak padla volba na Kubovu 9-3 V6 AERO SportCombi.

Příprava na cestu spočívala ve výrobě cestovních mikin a nákupu českého piva, kterého jsme ve Švédsku 2/3 rozdali, ale nepředbíhejme.

Vyrážíme na cestu:

 

5

První zastávka - Dánsko / Kodaň

Těžko se mi slovy vyjadřuje, jak mě toto město okouzlilo a jak na nás všechny intenzivně zapůsobilo. Jako první na nás dýchla čistota a smysl pro uspořádanost. Urbanismus je zde na velice vysoké úrovni. Kombinace moderní a historické architektury byla neuvěřitelně elegantní. Lépe jsme si svou první zastávku vybrat nemohli. Večer před pokračováním v naší cestě jsme zakončili báječnou večeří a navštívením dánské hospody, bez toho zkrátka nikdo z nás odjet nechtěl.

1

Přejíždíme Öresundský most a podmořský tunel, míjíme Malmö a směřujeme severně po švédském pobřeží do města, jenž je pro nás spíše Mekkou. Do Trollhättanu přijíždíme absolutně vyčerpaní. Během odpočinkové zastávky se moc dobře nespalo, a tak jsme byli už dlouhé hodiny na cestě. Ranní káva nás dostává zpět na nohy, alespoň dostatečně na to, abychom si jeli vyzvednout do kempu klíče od chatky.

Co říct k samotnému městu. Když si ho projdete, začne vám to vše najednou zapadat do sebe. Malebné městečko obehnané přírodou, od kterého byste nějakou masovou výrobu čekali jen těžko. Je přesně takové jako vozy, které zde sjíždějí z linek – osobité, nevšední, a má nad sebou zvláštní auru. Na každém rohu na vás dýchne pomyslný odkaz, či snad duch SAABu. Lidé zde o SAABu mluví jedině s úctou a jsou velice optimističtí co se týče nových vozů pod vedením NEVS. Na tři blázny ve stejných mikinách tu pohlížejí bez posměchu, a ještě se nás ptají, zdali pro SAAB náhodou nepracujeme. Kéž by, odvětíme většinou.

Za detailní poznávání Trollhättanu a jeho okolí vděčíme našemu příteli a rodákovi z města Jamesovi. Mimo veškerých zajímavostí o automobilce nám ukazuje vyhlídky kolem největšího jezera Vänern, a tak jsme mimo muzeum, průplav a pověstné Vattenfall poznali mnohem víc.

Poslední večer v kempu zakončujeme skutečně znamenitě. Uskutečňoval se zde předsraz saabistů před IntSaab 2016, a tak se kemp zničehonic začal plnit nádhernými SAABy. Bylo zde několik desítek vozů z různých zemí Evropy. Jakmile jde o SAABy neexistuje žádná jazyková bariéra, a tak jsme se zúčastnili hromadného večerního grilování. Bylo úplně jedno odkud jste, ale když jste z České republiky a máte SAAB nacpaný pivem...

Všechny nás spojoval obdiv a láska k vozům jedné značky. Každý jsme měli co říct, a tak jsme uprostřed kempu v jednom malém městě zvaném Trollhättan zažili naprosto okouzlující večer s lidmi z různých zemí. Ona pověstná aura SAABu zářila nad městečkem opět naplno. My to přijali jako to nejkrásnější rozloučení a druhý den jsme byli na cestě směrem do Norska.

 

3

S přetnutím norských hranic máme jasný cíl. Káva v Oslu. Blížíme se podél pobřeží a po několika hodinové jízdě se před námi otevírá hlavní město Norska. Vjíždíme do jakési průmyslové části a nevědíc kde přesně jsme, vjíždíme do podzemních garáží. „Všude samá Tesla“ říkáme si, když vidíme první tři. Jak posléze zjišťujeme, byl to jen začátek.

Z podzemních garáží stoupáme po schodech za denním světlem. Když otvíráme skleněné dveře, tak pouze s němým úžasem rozpoznáváme místo, kde se právě nacházíme. Moderní část města, kde jsme se čistě náhodou objevili, působí jako z jiného světa. Samý průplav a drahé lodě zaparkované u moderních bytovek. Kavárny s vlastními přístavními moly a krásné ženy kam se podíváš. Byla to další zastávka na naší cestě, která nám naprosto učarovala. S naším SAABem si zde připadáme jako absolutní rebelové. Myslím, že kdybychom nějakému Norovi sdělili naši průměrnou spotřebu, tak upadne na svůj elektromobil a z kómatu ho probudí pouze zvuk ohlašující, že jeho Tesla je nabitá a připravená k jízdě. Po dobré kávě a obdivování dalšího severského města zvedáme kotvy do nejsevernějšího bodu naší výpravy.

6

Je to skutečně tak. Tím nejsevernějším bodem nemůže být nic jiného nežli olympijské městečko Lillehammer. Pokud jsem si dříve představoval centra olympijských měst jako dlouhé bulváry plné lidí, tak zde to mé představy zcela rozehnalo. Město samotné je velice malé. Zimní střediska se však táhnou po lesnatých kopcích kolem dlouhé řeky. Ráno zažíváme snídani šampionů. Azurová obloha, hřejivé slunce rozpaluje tváře, řeka si pod námi v poklidu protéká a příroda kam oko dohlédne. To jsou chvíle, které si skutečně chcete vychutnat. Jediné co nám zde chybí jsou pořádné rychlostní silnice. Bez nich je cestování po Norsku skutečně zdlouhavé. Po pár dnech v ráji s krásným ubytováním, za které ještě jednou moc děkujeme, se vracíme zpět do Švédska.

2

Naše výprava vrcholí v jednom kouzelném městečku zvaném Vadstena. Zde započínal program IntSaab 2016. Po příjezdu do centra jsem chvíli přemítal, zdali jsme se nevrátili v čase. Krásné staré opravené domky a všude v dohlednu stařičké SAABy zářící novotou.

Po příjezdu do kempu jsme byli přivítáni zimou a deštěm, a tak někteří členové posádky (konkrétně já) byli lehce nervózní z přespání v kempu ve stanu. Netušil jsem totiž, že Kuba s sebou veze skládací hotel.

Ráno nás probouzí střelba z pušky a kachny, které nám přelétaly nad hlavami. Já jsem tedy něco takového ráno neočekával a svým smíchem dále nenechávám spát zbytek stanu – je to nakažlivé a smějeme se všichni. 

Přál bych vám zažít ten okamžik, kdy vylezete ze stanu do švédského rána a kolem Vás jen samá Toppola a nablýskané sobí unikáty. Ráno stíháme první část programu, snídani a detailnější průzkum městečka ležícího na břehu druhého největšího jezera Vättern. Jezera, na jehož druhý břeh zkrátka kvůli vzdálenosti ani nedohlédnete. Byl to krásný slunečný den. Pomalu se balíme a víme, že je už na čase vyrazit domů. „Mějte se tu krásně a nenechte tu ty SAABy upadnout v zapomnění“ dodávám druhým dechem při cestě ze Švédska.

 

Co říci závěrem.

Nic jsme si v podstatě neplánovali, pro místa, která jsme navštívili, jsme se rozhodovali za jízdy. Samotné nás až zaráželo, jak nám vše vyšlo. Určitě se jednou vrátíme. Už teď plánujeme retro výpravu se starými SAABy na nějaký sraz za pár let.

Snad vás galerie fotek alespoň trochu přiblíží k našemu úžasnému letnímu dobrodružství.

Děkujeme Vám za skvělou podporu během naší cesty.

Marek, Jakub a Lukáš